O nás

Firmu Brüder Deutsch, likörfabrik, založili v roce 1911 bratři Heinrich a Anton. Už jejich tatínek Eduard a dědeček Max obdrželi oprávnění k výrobě rosolky a likérů, takže se toto řemeslo a obchodní talent v rodině částečně dědil. Svoje sídlo našla firma zde, na Pekařské 78, kde se nacházela jak samotná výrobna, tak i byty majitelů. Po vzniku republiky vstoupili do firmy jako společníci synovci obou zakladatelů a rovněž bratři, Moritz a Otto. Když zemřel nejdříve Anton, a nakonec v roce 1931 i Heinrich, stali se Moritz s Ottou jedinými vlastníky rodinného podniku, jehož předmět podnikání rozšířili ještě o obchod s vínem, a starší z obou bratrů Otto se stal továrním ředitelem.

Ještě před první světovou válkou, v roce 1913, se Otto Deutsch oženil s Bertou Strakoschovou. V roce 1917 se jim narodil syn Herald a v roce 1920 dcera Gerde Inge. Druhý z bratrů, Moritz, se stihl oženit už o rok dříve, v roce 1912, za Marii Holoubkovou a společně měli děti Gerharda, Hellmutha a Wolfganga. V době, kdy se Otto stal ředitelem firmy, začala v Brně vznikat nová ulice, pojmenovaná po Janu Mášovi.

Právě zde se Otto a Bertou rozhodli koupit v roce 1936 stavební parcelu a na ni vystavět nájemní dům. Projekt ke stavbě domu jim vypracoval architekt Max Tintner a stavbu realizovala firma Artura Eislera. Začátkem října 1937 se pak Otto s Bertou mohli do jednoho z bytů v domě nastěhovat. O rok později, v srpnu 1938, zemřel předčasně bratr Moritz. V následujících letech se pak osudy rodin obou bratrů radikálně odlišily. Zatímco Moritzova manželka Marie správně vytušila, že v Evropě nebude bezpečno a odešla s dětmi do jižní Ameriky, zachoval se Otto s Bertou a svými dětmi zcela opačně. Možná to byl závazek spojený s novým nájemním domem, starost o rodinou firmu, anebo prostě jiné motivace, které přiměli Otto a Bertu zůstat doma, nicméně jejich židovský původ je záhy po okupaci dostihl.

Do firmy Brüder Deustch dosadili nacisté vnucenou správu a v roce 1941 ji zakoupil Ludwig Jemelik. Stejně tak byl arizovaný i jejich nájemní dům na Mášově ulici a oni z něj vystěhováni do podnájmu na Hoppovu ulici. Nakonec dostali v březnu 1942 předvolání do transportu směr Terezín. O měsíc později byli z Terezína deportováni do Varšavy, a tam byli za neznámých okolností oba zavražděni.

Jejich syn Herald byl transportován v únoru 1944 nejdříve do Terezína, poté do Osvětimi, a nakonec do Schwarzheide, kde v říjnu téhož roku zahynul. Hned po válce byla na firmu uvalena národní správa, ale o rodinný podnik se v roce 1947 přihlásil jeden z Moritzových synů. Po únoru 1948 však byla firma komunisty znovu a tentokrát definitivně znárodněna a začleněna do národního podniku Rájecké závody lihovarské.